Silvestrovský beachvolejbal byl zrušen, tak jsem vyrazil na pěší výlet za botanickou zahradu. Po kopcích vede několik turistických okruhů. První, nejkratší a s asfaltovou cestičkou, Red Arrow, jsem si prošel již dříve. Chtěl jsem tedy zkusit jít dále a dojít až na kopec z vyhlídkou. Tam vede Blue Arrow, z které se odpojuje ještě několik stezek.
Když skončil asfalt a začala pralesní pěšinka, potkal jsem dva lidi, kteří jen říkali, že jsou přes cestu popadané stromy a že asi musím mít rád bush, když se tam vydávám. Prvních pár metrů to bylo dobré, ale pak se stezka stále více zúžovala začala být více a více zarostlá. Nikde nikdo, vlhko, vedro a každou chvíli nějaký pohyb v křoviskách a trsech trávy okolo.
Došel jsem na první vyhlídku nějakých 300 metrů. Protože jsem sledoval každý krok, kam slapu, a každou větev, co na ní je, trvalo mi to docela dlouho. Představa, že tímto tempem půjdu několik kilometrů by nemyslitelná. Takže jsem se vrátil zpět, na jiné vyhlídce chvíli pozoroval letiště a Blue Arrow zůstala zatím neprobádána. Tak třeba někdy příště, nejlépe v zimě a ještě s někým.
