Na kurz jsem se hodně těšil. Jak se dělá káva jsem znal jen z pohledu zákazníka. A koho by nelákalo si to vyzkoušet?
Kurz probíhal v normální kavárně, kterou ve tři hodiny odpoledne zavřou, a od čtyř začíná výuka.
Ve čtyři jsem tedy dorazil na místo, nejprve jsou dostal teoretickou lekci o tom, jaké jsou druhy a typy káv a jak to v kavárně funguje. Poté už došlo na samotnou “tvorbu”.
Začali jsme nejjednodušším, tedy espressem. Abych měl srovnání, dostal jsem ochutnat správně extrahovanou kávu, nedostatečně extrahovanou (obarvenou vodu) a přepálenou. Tu poslední bych nikomu nepřál. Takový humus si snad ani nelze představit. Plival jsem to ještě hodinu.
Problém kavárny byl, že všechny kávy se tam dělaly dvakrát silnější, tedy co jsem se tam naučil, musím v běžném provozu dělit dvěma.
Výrobu espressa jsem zvládl celkem obstojně a druhou částí bylo mléko. Tam už to bylo horší a složitější. Pár spálenin, litry vylitého mléka, ale nakonec i to nějak dopadlo. Jen na art milk texturing bych si ještě netroufl. Vždycky z toho vyleze nějaký mimozemšťan.
Navíc oni i ty názvy v angličtině jsou trošku jiné než u nás a každý kraj nebo země to mají po svém.
Poslední fází byla káva na cestu domů a došlo také na umývání kávovaru.
Uteklo to hrozně rychle, byla tam zábava, ale je otázka, jestli se to zúročí v nějaké práci. Večer jsem obešel několik zavřených kaváren a prohlédl si nápojové lístky, abych měl trochu ponětí o tom, co tady pijí.
Další den dorazil certifikát, takže pozor na mě. A když nic jiného, budu moct alespoň machrovat v Čechách, až si někam půjdu objednat kávu.
Blog o studiu, práci a cestování
